|
|
Analýza pracovních rizik profese prodavač - specialista a možnosti rehabilitační prevence muskuloskeletálních obtíží
Horniaková, Zuzana ; Malý, Stanislav (vedoucí práce) ; Hlochová, Helena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou pracovních rizik profese prodavač - specialista v konkrétním hypermarketu a možnostmi rehabilitační prevence muskuloskeletálních obtíží u této profese. Práce je rozdělená na tři části. První část práce obsahuje přehled teoretických poznatků o bolestech zad spojených s prací, rizikové faktory manipulace s břemeny, mechanismy poškození páteře a vliv manipulace s břemeny na jednotlivé části pohybového aparátu. První část taky shrnuje poznatky o typech únavy, pracovním stresu, hmotnostních limitech pro manipulace s břemeny a kategorizaci práce. Druhá část práce se věnuje samotnému provedení a výsledkům jednotlivých kroků analýzy pracovních rizik. Třetí část práce se zaměřuje na shrnutí možností rehabilitační prevence muskuloskeletálních obtíží u této profese ze strany zaměstnavatele i zaměstnance.
|
|
|
Analýza pracovních rizik profese prodavač - specialista a možnosti rehabilitační prevence muskuloskeletálních obtíží
Horniaková, Zuzana ; Malý, Stanislav (vedoucí práce) ; Hlochová, Helena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou pracovních rizik profese prodavač - specialista v konkrétním hypermarketu a možnostmi rehabilitační prevence muskuloskeletálních obtíží u této profese. Práce je rozdělená na tři části. První část práce obsahuje přehled teoretických poznatků o bolestech zad spojených s prací, rizikové faktory manipulace s břemeny, mechanismy poškození páteře a vliv manipulace s břemeny na jednotlivé části pohybového aparátu. První část taky shrnuje poznatky o typech únavy, pracovním stresu, hmotnostních limitech pro manipulace s břemeny a kategorizaci práce. Druhá část práce se věnuje samotnému provedení a výsledkům jednotlivých kroků analýzy pracovních rizik. Třetí část práce se zaměřuje na shrnutí možností rehabilitační prevence muskuloskeletálních obtíží u této profese ze strany zaměstnavatele i zaměstnance.
|
|
|
Hodnocení fyzické zátěže sester JIP
MAŠÁTOVÁ, Milada
V této práci jsme se zabývali hodnocením fyzické zátěže sester pracujících na JIP. Fyzická zátěž je nedílnou součástí každodenní práce sester. Avšak práce sester na těchto provozech patří mezi vysoce fyzicky náročné, protože jsou zde hospitalizování pacienti s hrozícím nebo již probíhajícím selháním jednoho nebo i více orgánů. Tato práce ukazuje základní obraz nepříznivých následků fyzické zátěže a jejím cílem bylo zjistit míru fyzické zátěže na jednotlivých JIP. Teoretická část je zaměřena na celkovou charakteristiku JIP, anatomii pohybového systému, ergonomii, rizika pracovního prostředí a důsledky nadměrné fyzické zátěže. Praktickou část tvoří kvantitativní výzkum prováděný dotazníkovou metodou, pomocí kterého jsme se snažili potvrdit stanovené hypotézy. Hypotéza 1: Sestry pracující na JIP jsou vystaveny větší fyzické zátěži, než na standardní ošetřovací jednotce Hypotéza 2: Nejčastějším projevem fyzické zátěže sester je bolest zad Hypotéza 3: JIP disponují pomůckami usnadňujícími manipulaci s imobilním pacientem Celkově bylo rozdáno 200 dotazníků sestrám na JIP ve 3 jihočeských nemocnicích ? České Budějovice, Český Krumlov a Prachatice. Návratnost činila 183 vyplněných dotazníků (91, 5%). Po jejich zpracování zůstalo 171 kompletně zpracovaných dotazníků (85, 5%). Výsledky dotazníkového výzkumu byly vyhodnoceny a zaznamenány pomocí grafů a tabulek. Všechny tři hypotézy byly potvrzeny. Dále bylo zjištěno, že se setry příliš nezajímají o prevenci onemocnění, která mohou z velké fyzické zátěže vzniknout, a nepoužívají v maximální míře dostupné pomůcky.Výsledky práce by měly přispět pro zlepšení informovanosti sester a dále k zařazení do programu Školy zad.
|
|
|
Hodnocení fyzické zátěže u vybraných profesí na poště
SUCHANOVÁ, Markéta
Hodnocení fyzické zátěže u vybraných profesí na poště Současný trend vývoje pracovních podmínek směřuje ke snižování podílu fyzicky náročných prací a naopak vede k nárůstu psychické zátěže. Jsou však povolání, a mezi ně patří například pracovníci v poštovních službách, u nichž je fyzická zátěž stále značná. Tato práce poskytuje základní obraz o zdravotních následcích nepřiměřené fyzické zátěže a ruční manipulace s břemeny, a dále je popsána konkrétní náplň práce poštovních doručovatelů, pracovníků vnitřní poštovní služby a poštovní přepážky z hlediska fyzické zátěže. Cílem této práce bylo zmapovat zátěž spojenou s ruční manipulací břemen na poště Jindřichův Hradec 1. Dále zjistit možnosti rehabilitace pro pracovníky na poště a navrhnout způsoby zlepšení stávající situace. Součástí práce je dotazník řešící informovanost pracovníků na poště o prevenci onemocnění pohybového aparátu a hodnocení vlastního zdraví a projevů únavy během práce. Výsledky dotazníkového průzkumu byly vyhodnoceny a zaznamenány pomocí grafů a tabulek. Dále jsem provedla měření hmotnosti a kumulativní hmotnosti ručně manipulovaných břemen a měření srdeční frekvence před a po zátěži. Zjistila jsem, že poštovní doručovatelé a pracovníci vnitřní poštovní služby jsou vystaveni velké fyzické zátěži a časté manipulaci s těžkými břemeny, která v některých případech překračuje hygienické limity. Dále bylo zjištěno, že 65 % pracovníků pošty neví o možnosti pobírání příspěvku na rehabilitační masáže. Stanovené hypotézy byly obě potvrzeny. 1. Pracovníci na poště jsou ve zvýšené míře zatěžováni manipulací s břemeny. 2. Míra znalostí pracovníků na poště o prevenci obtíží pohybového aparátu není dostatečná. Lze doporučit zavádění mechanizace, využívání mechanických pomůcek a odstraňování architektonických bariér. Dále bych navrhovala zařazení programu školy zad a nácviku správné manipulace s břemeny.
|
|
|
Prevence poškození zdraví z nadměrné fyzické zátěže ošetřujícího personálu na vybraném lůžkovém oddělení- 2 Oddělení následné péče- stanice A, Nemocnice České Budějovice a.s.
PAVLOVÁ, Martina
Na odděleních typu následné péče, je na ošetřující personál vyvíjen mimořádně velký tlak, jak po psychické, tak po fyzické stránce. Neustálá nezbytná manipulace s klienty a fakt, že sestra na pracovišti průměrně denně ujde 11,5 kilometru a 96 minut stráví v předklonu (10), má významný podíl na řadě poškození zdraví, mezi něž patří bolesti pohybového aparátu. Častý styk se staršími, zmatenými, agresivními klienty a opakované setkávání se smrtí má vliv na duševní pohodu ošetřujícího personálu. To vše může vést ke stresu, úzkosti, únavě či syndromu vyhoření. Cílem práce bylo zjistit nejčastější zdravotní obtíže ošetřujícího personálu na ONP- A, šíři informací personálu o prevenci poškození zdraví z nadměrné fyzické zátěže. Dále monitorovat technické vybavení oddělení k manipulaci s klienty a navrhnout preventivní opatření k ochraně před zvýšeným zatížením pohybového aparátu. K tomu jsem zvolila kvantitativní výzkum, který jsem provedla formou dotazníků na 2ONP- A a B a pro srovnání ještě na nervovém odd. se spoluúčastí interního odd. Nemocnice České Budějovice a.s. Výzkumem jsem došla k závěru, že hypotéza1: Ošetřující personál nemá dostatečnou prevenci proti poškození zdraví z nadměrné fyzické zátěže, se potvrdila. H2: S věkem se poškození zdraví prohlubuje, se nepotvrdila. H3: Poškození zdraví je způsobeno i nedostatkem personálu, se potvrdila a H4: Ošetřující personál má pocit dostatku informací o prevenci poškození zdraví z nadměrné fyzické zátěže, se potvrdila. Možnosti využití mé práce vidím v prezentování jejích závěrů vedoucím pracovníkům jednotlivých oddělení, případně zástupcům vedení nemocnice. Je nutné je přesvědčit o nutnosti změny. Dojde- li alespoň k navýšení počtu a druhů kvalitních pomůcek k usnadnění práce, bude to posun k lepší péči o klienty u nás.
|
host ::
RSS.